Osvětlovač

Z ImproWiki
Verze z 22. 3. 2022, 15:50, kterou vytvořil Vatoz (diskuse | příspěvky) (→‎Směr a rozptyl světla)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Osvětlovač se stará, aby bylo vidět to, co má být vidět; a naopak.


U zápasu rozsvěcí a zhasíná, či tlumí světla zejména na pokyny od rozhodčího (např. Můžeme hlasovat. ). U improshow či longforem může být častěji hybatelem děje, zejména formou střihů/ukončování scén.

Rozhodně se může zapojit volbou barvy a intenzity světla, nebo dynamickými změnami (Disko, bouřka).


Osvětlovací pult

Typicky sedí u osvětlovacího pultu, který digitálně ( DMX 512 sběrnice procházející skrze všechny světelné zdroje/mlhovače apod) nebo analogově (výkonové stmívací zásuvky) ovládá všechna nebo většinu světel v sále. Vyjímkou může tvořit pracovní světlo na scéně (pracák) a v sále ovládané klasickými spínači na místě na stěně.

Osvětlovací pult obsahuje řadu "šavlí" - tahových potenciometrů, kterými může plynule měnit intenzitu světla jednotlivých světel, skupin světel či barevných kanálů. Zároveň bývá na pultu jedna master šavle, kterou je možno snížit intenzitu všeho. Pod šavlemi nalezneme spínač, kterým můžeme kanál okamžitě vypnout (např. již zmiňovaná bouřka).

Je vhodné si ještě před představením pult a rozmístění světel vyzkoušet, rozmyslet si, která světla se na co hodí, a případně je přestavět/doplnit filtry.



Barvy světla

Bílá

Základní a neutrální, při zvýšené intenzitě působí sterilně, uměle. Všechny typy scén, velmi vhodné do nemocničního, vědeckého a kancelářského prostředí.

Žlutá

Může nahrazovat bílé světlo, skvěle se hodí na venkovní denní osvětlení. Při zvýšené intenzitě vytváří efekt sucha a horka. Všechny typy scén, zvláště pak ty venkovní. Vhodné na dokreslení letního období. Intenzivní žluté světlo se hodí pro pouště, western a cizí planety.

Červená

Nepřirozené, silně příznakové světlo. Pojí se s vášní, láskou, zuřivostí a násilím. Vhodné pro detektivky/kriminálky (popř. pro noirové scény), horory a pro červenou knihovnu. V technickém a sci-fi prostředí skvěle dokresluje různé havárie a poruchy. Při nižší intenzitě může vytvářet efekt večerních červánků. Náhlé zrudnutí scény může znamenat krev, krvavou smrt, sex.

Modrá

„Světlo pro chlad, smutek, vodu a tmu“. Vhodné pro všechny druhy nočních a večerních scén, pro zimu a polární prostředí. Hodí se k tragickým scénám (bez krve). Při nízké intenzitě (v kombinaci se silnou bílou) velmi dobře dokresluje sterilní prostředí. Ideální je pro podvodní scény a pro deštivé počasí.

Zelená

Silně nepřirozené světlo (s výjimkou scén z lesního prostředí), málokdy „ladí“ s barvou kůže a vlasů hráčů/herců (tluče se především s odstíny červené a růžové, hnědou, oranžovou a žlutou přebíjí). Vyžaduje velmi citlivé zacházení osvětlovače. Skvěle funguje ve scénách, které se odehrávají v lese, v džungli, v bažině. Díky své nepřirozenosti vhodně dokresluje zapáchající skládky, nadpřirozené jevy/bytosti a radiaci (především ve sci-fi a postapokalyptických scénách).


Míchání barev

Přidáváním barevného světla do bílého (popř. do žlutého) vzniká mnohem jemnější a přirozenější osvětlení. Intenzivní čistě barevné světlo je silně příznakové.

Příklady míchání barev s možným využitím

  • Bílá + žlutá → nejpřirozenější světlo
  • Bílá + červená → romantika, červánky, něžnosti
  • Bílá + modrá → zima, chlad, sterilní prostředí (nemocnice apod.)
  • Žlutá + červená → horko, léto, požáry
  • Žlutá + (méně intenzivní) modrá → les, přímořské oblasti, pláže
  • Žlutá + zelená → přirozené lesní světlo (lepší než čistě zelené), postapokalyptické výjevy
  • Červená + modrá → magie, večer, červánky, polární záře, tajemno
  • Červená + zelená → technická havárie, únik radiace, pralesní nebezpečí (např. lidožrouti, masožravé rostliny apod.)
  • Modrá + zelená → voda (více modré → čerstvá, čistá nebo slaná voda; více zelené → stojatá, špinavá a rybniční voda), polární záře, nadpřirozeno


Pro dosažení efektu pulzujícího či proměnlivého světla (oheň, polární záře, světlo pronikající skrz koruny stromů apod.) je vhodné průběžně zvyšovat a snižovat intenzitu jednotlivých barevných světel (např. u požáru nezávisle na sobě měnit intenzitu žlutého a červeného světla). Osvětlovač by se neměl bát si se světly hrát a objevovat nové využití jednotlivých barev.

Intenzita

  • Intenzita světla by měla odpovídat typu scény – například ve strašidelném hradě očekáváme spíš šero a tlumené světlo, na operačním sále je na místě ostré bílé světlo apod.
  • Intenzitou světla lze snadno dokreslit denní dobu. Jinak ozářená bude scéna v noci, za svítání a v poledne.
  • Různou intenzitou bodových světel se určuje důležité místo (popř. hráč/herec) na jevišti.


Směr a rozptyl světla

  • Rozptýlené Neutrální, plní základní funkci osvětlení jeviště.
  • Bodové shora Spotlight. Jasně určuje, co je v dané chvíli na jevišti nejdůležitější. Vhodné pro monology a sólové pěvecké či recitační výstupy.
  • Ze strany Vizuálně zajímavé osvětlení – vytváří na objektech a na hercích/hráčích mnoho stínů a kontrastů. Velmi vhodné pro napínavé nebo vyostřené scény.
  • Zepředu na oponu Při zatažené oponě buduje napětí (divák tuší, že se co nevidět něco začne dít). Může sloužit jako spotlight pro konferciéra, pro rozhodčího i pro hráče/herce.
  • Nad diváky Je rozsvícené před a po představení a během přestávky. Během představení je rozsvícené (alespoň při nižší intenzitě) v případech, kdy někdo z účinkujících (zpravidla konferenciér či zápasový rozhodčí) přímo interaguje s diváky.

Na co pozor? Osvětlovač by si měl dát pozor na to, aby byli vždy osvětleni všichni hráči/herci, kteří mají být vidět (např. aby při dialogu neosvětloval jen jednoho z účinkujících kvůli „hezkému efektu“).

Další využití barev

V případě, že se v představení opakuje omezený počet pevně daných prostředí (např. v kategorii čtverec), může osvětlovač každému z těchto prostředí přidělit jednu barvu či kombinaci barev. Je to způsob, jakým může divákům (a možná i hráčům/hercům) usnadnit orientaci v různých prostředích. Vyžaduje to však velké soustředění a přesnost ze strany osvětlovače (aby rozsvícením špatného světla nevyvolal naopak zmatek).

Podobně může osvětlovač přiřadit konkrétní barvu (ovšem spíš v nižší intenzitě) jednotlivým postavám (takový přístup je vhodný spíše u longforem, ve kterých vystupují po celou dobu představení stejné postavy). Pokud jsou na scéně současně dvě postavy, může jejich barvy zkombinovat. V případě, že je na jevišti více postav, může se osvětlovač uchýlit k neutrálnímu bílému světlu, popř. k barvě náležící nejvýraznější postavě. Také tento přístup si vyžaduje osvětlovačovu plnou soustředěnost.