Bar (forma)

Bar (též Věci zapomenuté v baru) je druh longformy. Hráči na začátku nejprve představují předměty zapomenuté v baru, které si berou jako inspiraci pro vytvoření postavy. Poté už jako postavy hrají scénky tvořící jeden příběh. Mezi scénkami si hráči přepínají sami pomocí střihů. Bar probíhá v třech fázích, kterými celá forma plynule prochází.

Potřeby

• MC
• Hudba nebo hudebník
• 5-7 hráčů

Průběh

Hráči začínají zaplňováním prostoru a nalaďují se na sebe, dokud nepřejdou ve štronzo. To jim může určit MC nebo se hráči sami zastaví. Funkční je sekání příbhu na části a střídání scén s použitím hudby.

Fáze předmětů

Hráči jsou stále ve štronzu a pojmenují se, co jsou za předmět (zapomenutý v baru) podle polohy, ve které skončili. Podobně jako v Jsem a beru. Po představení všech předmětů opět zaplňují prostor.

Fáze monologů

Při zaplňování prostoru postupně vyjdou hráči do popředí a mají monolog na dané téma ve třech kolech. Během chození po prostoru si hráč v hlavě utváří postavu. Dohromady každá postava řekne tři monology. Každý hráč musí svojí postavu nějak popsat, ale obecně platí, že čím méně toho řekne, tím lépe. Příliš mnoho konkrétních informací, může zablokovat nápady spoluhráčů. V ideálním stavu si hráč vybere jednu věc, která je pro tu postavu nejdůležitější a o té něco poví.

Vztah k předmětu

V prvním monologu postava mluví o vztahu k předmětu, který "nechala v baru".

Něco o sobě

V druhém monologu mluví postava krátce o sobě. Velice dobrý nápad je říct jméno své postavy.

Vztah k ostatním

Ve třetím monologu postava mluví o vztahu k ostatním postavám. Pokud předtím někdo zmínil vztah k nějaké postavě, je dobré se toho vztahu okamžitě ujmout, aby se na něj nezapomnělo, ale není potřeba aby všechny postavy měly už od začátku jasný vztah k jiné. Opět to může být svazující pro spoluhráče a může být i oříšek se pak ve vztazích vyznat.

Fáze příběhu

Po skončení monologů se hráči rozejdou na strany scény. Příběh se pak sestává ze série scének, které vždy rozehraje několik hráčů, kteří vyjdou na scénu. Podoba scénky není nijak omezena, ale každý hráč si po celou dobu drží svojí postavu a také se pracuje s tím, co už zaznělo. Scénku může uzavřít MC, hráč, který zrovna nehraje a čeká na straně, ale mohou ji uzavřít i hráči, kteří právě hrají. Příběh by měl být logicky ukončen, což hlídá MC.